Časté dotazy


Se střídavým řazením lidově označovaným ZIP jsme se poprvé setkali na služební cestě ve Vídni. Od té doby uběhlo mnoho let a střídavé řazení se dostalo asi před více než deseti lety součástí dopravních předpisů v ČR. Jenže významná část řidičů o střídavém řazení dosud neslyšela. Další část řidičů nemá jasno, kdo kdy a jak má přednost, ale když už někdo střídavé řazení začal, tak jim to nedělá problém. Zkusíme vám vysvětlit kdy je a kdy není zip povinen, kdo kdy má přednost, na co se v zákoně a vyhlášce o silničním provozu pozapomnělo a co všechno je ponecháno na vzájemnou ohleduplnost řidičů.

V současné době Českou republiku sužují vydatné děště a na silnicích nám hrozí tzv.aquaplanning. Aquaplanning je pojem označující ztrátu kontaktu mezi pneumatikou a vozovkou. Při aquaplaningu se stává vozidlo neovladatelným a chová se jako na ledě.K tomuto jevu dochází při vysokých rychlostech na mokré vozovce.
Zná to asi každý z nás, ráno nastoupíte do svého auta, výjimečně někam pospícháte, chcete nastartovat a nic. Auto prostě nechce naskočit a nikam s ním nejedete.
Dnes je hlavním důvodem pro selhání vozidla elektrika. Za nečekané problémy stále častěji může baterie. Není to tím, že by baterie byly stále horší a horší kvality. Ne! Je to dané hlavně stále se zvyšující energetickou spotřebou moderních vozidel. Baterie je namáhaná vybíjení a opětovným nabíjením prostřednictvím alternátoru – pokaždé když dnes zapnete zapalování zapojí se mnohé elektronické řídící jednotky a spotřebiče. Druhým důvodem je, alespoň se tak v odborných kruzích tvrdí, že mnohá nová auta jsou předávána zákazníkům s poškozenou baterií. V momentu, když byl akumulátor vybit natolik, že vozidlo už ani nestartuje, dochází k tzv. hlubokému vybití a nenávratnému poškození baterie. Stává se tak po dlouhých transportech vozidel ze vzdálených zemí nebo po dlouhém stání u spedice nebo ve skladu prodejce. Sice není problém vozidlo nastartovat pomocí startovacích kabelů nebo takzvaným PowerPackem, jenže poté už baterie – a hlavně při nadměrném zatížení, jako například v zimě – nebude nikdy schopna podávat 100 procent svého původního výkonu.

Tento problém může postihnout i předváděcí vozidla, která se často startují, avšak baterie není pravidelně dobíjena. V případě, že najdete prodejce, který má pod každým vystaveným vozidlem kabel s přívodem elektrické energie (k nabíječce, která může být umístěna pod vozidlem), jedná se o dobré znamení, že se autosalon k akumulátorům chová s velkou pečlivostí.
Pomoc motoristům je jednou z našich stěžejních služeb, často řešíme prasklé nebo propíchnuté pneumatiky, ty však nezapočítáváme do běžných statistik poruchovosti, protože se většinou nejedná o vinu výrobce, ale o nešetrné zacházení ze strany řidiče - například časté „škrtání“ o obrubníky. V této statistice jsme proto udělali výjimku, abyste měli jasný obraz o příčinách.
V České republice platí od 1.11. do 30.04. povinnost použití zimních pneumatik nebo celoročních s označením M+S pouze na několika málo vybraných úsecích. Proto není v podstatě nutné zimní pneumatiky obouvat, ale kdo chce jezdit v zimě, měl by své auto raději přezout. Avšak zákon tuto povinnost neukládá globálně. Jenže jak to je u našich blízkých i vzdálených sousedů vám raději ukážeme v následujícím shrnutí...
Bezpečnost vozů je stále důležitější a čím dál více se stává rozhodujícím argumentem při koupi nového vozu. ÚAMK se zabývá též prevencí v oblasti bezpečnosti silničního provozu a aktivně se podílí na tvorbě legislativy týkající se dopravy. Je proto samozřejmostí, že vynakládá nemalou část svých finančních prostředků na testování nových vozů a komponentů. Před nedávnem navštívil crashtesty v německém Landshutu, na kterých se samozřejmě ÚAMK podílí, i prezident ÚAMK JUDr. Oldřich Vaníček (viz foto). Tyto důležité testy se prováději v ADAC Technik Zentrum v Landhutu nedaleko Mnichova, v jednom z nejmodernějších zařízení v Evropě, které má, jako jedno z mála, povolení provádět testy Euro NCAP.
Německý automobilový klub ADAC, který je známý především svou odborností a nezávislostí, testoval na pěti vozidlech, zda se vyplatí připlatit si za xenonová světla oproti sériovým halogenovým. Výsledek: ANO. Ve všech pěti případech bylo zjištěno, že xenonová světla jsou velkým přínosem oproti halogenovým, v případě vozu Opel Insignia to bylo dokonce o 71%.






