V současné době Českou republiku sužují vydatné děště a na silnicích nám hrozí tzv.aquaplanning. Aquaplanning je pojem označující ztrátu kontaktu mezi pneumatikou a vozovkou. Při aquaplaningu se stává vozidlo neovladatelným a chová se jako na ledě.K tomuto jevu dochází při vysokých rychlostech na mokré vozovce.

Pneumatika nestačí odvádět pomocí drážek v dezénu vodu ležící na vozovce a před pneumatikou se proto tvoří tzv. vodní klín. Pokud zvýšíme rychlost vozidla nebo vzroste výška vodního sloupce, voda se dostane mezi pneumatiku a vozovku, tím vzniká aquaplaning. Kontaktní plocha mezi pneumatikou a vozovkou se zmenší natolik, že kola nejsou schopny přenést dostatečné podélně (brzdné) ani boční (vodicí) síly, hrozí nebezpečí smyku.

Co dělat při vzniku aquaplaningu?

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že aquaplaning se teoreticky týká každého vozidla, které dokáže překročit 80 km / h. Praxe je o něco složitější, protože na to aby vznikl musí být splněno několik podmínek. V zásadě k němu však dojde vždy, otázkou je jen při jaké rychlosti. Ve většině případů je aquaplaning záležitostí jízdy v přímém směru. V zatáčce je prakticky neřešitelný, ale i výjimečný.

Jak aquaplaning rozpoznat?

* volant je najednou velmi volný
* auto nereaguje na jemně změny směru
*  otáčky motoru prudce vyletí nahoru

Buďte předvídavý, dávejte pozor na jakoukoliv hlubokou vodu, louže, koleje vyjeté kamiony, na pruhy napříč vozovkou po prudkém dešti. Sledujte stopy vašeho automobilu ve zpětném zrcátku. Čím jsou stopy po pneumatikách zřetelnějši a trvanlivější, tím lépe. Pokud se ale rychle plní vodou a ztrácejí se, třeba zpomalit. Samotný nástup aquaplaningu se projeví nárazem do volantu. To je okamžik, kdy se dostal vodní klín mezi pneumatiku a vozovku. V tom okamžiku rozhodně nebrzděte a netočte volantem. Nejlepší je povolit tlak na pedál plynu a sešlápnout spojku, aby se kola uvolnily. Vodní klín vás okamžitě začne zpomalovat a obnoví se kontakt kol, proto musí zůstat v přímém směru a nebrzděné, jinak hrozí roztočení vozidla a smyk.

Dá se s aquaplaningem bojovat?

Samozřejmě, při jisté rychlosti vrstvě vody na cestě podlehne každé vozidlo. Je však ohromný rozdíl, jestli je to při 110, nebo 210 km / h. První rychlostí jezdíme za deště zcela běžně úplně všichni, tou druhou už snad jen šílenci.

Pokud již k aquaplaningu došlo, je třeba:

* uvolnit plynový pedál
* nebrzdit
* nepokoušet se zatáčet
* počkat, až se obnoví kontakt pneumatiky s vozovkou

Při obnovení kontaktu musí být kola v přímém směru a nebrzděné, jinak by mohlo dojít k roztočení vozidla vlivem rozdílných adhezních sil na jednotlivých kolech. Naštěstí zmiňovaný vodní klín způsobuje velké navýšení valivého odporu, proto vozidlo po ubrání plynu poměrně rychle zpomaluje.

Vznik aquaplaningu nejvíce ovlivňují tyto faktory:

* rychlost vozidla,
* výška vodního sloupce,
* hloubka dezénu a jeho tvaru (problém začíná při cca 5 mm a 10 m),
* tlak v pneumatikách,
* staré a sjeté pneu (dezén pod 3 mm je hazard),
* široké pneu,
* lehký typ vozidla,
* struktura a materiál povrchu (beton je vůči kolejím odolnější),
* podhuštěné pneu.

Anti aquaplaningová opatření:

* nejezdit v kolejích s vodou
* nižší rychlost
* dostatečně hluboký dezén (min. 4 mm)
* správné huštění / jemné přehuštění (podhuštění je velmi nebezpečné!)
* těžší vůz
* užší pneu (ty jsou však hůře na mokrém a suchém povrchu)

Co dělat / nedělat?

Nepanikařit, nebrzdit ani netočil volantem! Brzdění i snaha o změnu směru jízdy způsobí v případě kontaktu jednoho kola, jedné strany vozidla neřešitelný smyk! Pokud je brzdění nezbytné (kvůli překážce) třeba tak učinit postupným přerušovaným prišliapavaním pedálu, ne dupnutím. Je nutné ubrat plyn (na automatu) nebo stisknout spojku a počkat s volantem rovnou zatímco rychlost pod vlivem odporů (vody, valení, vzduchu) klesne natolik, že kola se znovu chytí.

Jak poznat dobré pneumatiky, které nejlépe odolají aquaplaningu?

Kvalitní dezén do deště se laicky pozná podle masivních drážek ve vzory pneumatiky. Tyto drážky odvádějí vodu ze stopy k jejím okrajům.

NÁZORNÁ UKÁZKA AQUAPLANNINGU