Příjezd na parkoviště a zjištění, že auto zmizelo, je noční můrou každého motoristy. V lepším případě jde o bleskovou akci odtahovky, v tom horším je to práce nenechavých zlodějů a auto je s největší pravděpodobností na půl cesty k novému majiteli.

Nejdřívě prověřte, jestli vaše auto nebylo odtaženo až potom nahlašte krádež

Případů, kdy se auto najde, je bohužel málo. Policie má málo šancí ukradené vozidlo zajistit, protože krádeže aut jsou v porovnání s jinými podobnými trestnými činy specifické. Při krádeží aut totiž neexistuje místo činu, kterým je samotné vozidlo: to se již nachází bůhví kde. Policie sice udělá obhlídku místa, kde auto parkovalo, ale většinou je stop minimum, protože toto místo nepřišlo do styku s pachatelem.

A pokud i policie při namátkové kontrole zachytí kradené vozidlo, může mít problém dokázat řidiči, že právě on je zloděj. Pokud se nepřizná a má dobré vysvětlení, těžko se mu dokazuje opak. Policie ho sice může stíhat, ale spíše za spoluúčast a ne za samotnou krádež.

Statistika odcizených motorových vozidel v ČR v roce 1995-2009
Rok	Odcizeno dvoustopých	Odcizeno jednostopých	Odcizeno věcí z vozidel	Odcizeno součástek mot. voz.
1995	25 059	2 268	52 759	4 401
1996	27 517	2 122	58 808	4 314
1997	29 422	1 909	64 515	5 328
1998	27 889	1 890	70 194	6 545
1999	27 092	1 854	67 060	8 146
2000	23 839	1 700	62 005	8 088
2001	22 139	1 400	53 472	6 765
2002	24 977	1 166	66 941	6 303
2003	24 174	1 157	65 877	6 336
2004	23 133	1 097	59 459	6 344
2005	21 980	1 060	51 624	6 620
2006	20 175	821	48 474	6 267
2007	19 501	828	51 516	5 829
2008	18 011	782	49 430	6 450
2009	13 954	816	46 613	7 099

Jak se kradou auta

Krádeže aut není snadné objasnit i proto, že zloději jsou krok před policií. Neustále se vzdělávají a většinou bývají dobře organizováni. Videa, na kterých někdo otevře auto pomocí tenisového míčku nebo gumového zvonu na čištění odpadů, nejsou realistické. I kdyby se hned zloděj do auta dostal, ještě musí překonat elektronické zabezpečení a na to je zvon příliš krátký. A nejednou jde jen o trik na získání pozornosti diváků.

Občas je krádež zachycena na bezpečnostní kameře

Zloději obvykle používají sofistikovanou techniku, která jim například umožní přečíst kód dálkového ovládání a naprogramovat náhradní klíč. Stačí, když majitel stiskne tlačítko na klíči, ten vyšle signál, který zloději zachytí a dekódují. Součástí výbavy zlodějů bývají zařízení, které připojí k řídící jednotce a odstraní zábrany, aby mohli nastartovat motor a odjet. Překonat standardní imobilizéry a zábrany je pro ně ve většině případů jednoduché a obvykle jim zabere nejvýše 30 sekund.

Velmi často používají rušičky signálů, které vozu zabrání vyslat signál o vniknutí, například na mobilní telefon nebo znemožní sledovat trasu podle GPS. Následně odstaví auto do garáže nebo na jiné klidné místo, odpojí GPS od zdroje nebo řídící jednotky, namontují jiné poznávací značky a mohou s ním odejít. A pokud se řidič nechová podezřele nebo nespáchá přestupek, policie ho většinou nemá důvod zastavit.

Hrubé metody většinou používají zloději, kteří se do auta chtějí dostat za každou cenu. Páčidlo a spojování kabelů na krádež vozidla nestačí.

Většina zařízení, jako jsou rušičky mobilního nebo GPS signálu, je přitom legálně dostupná na internetu. Primárně totiž nejsou určeny k nelegální činnosti. Spíše naopak. Používají je například firmy při důvěrných jednáních jako ochranu před únikem informací, nahráváním nebo jinými druhy průmyslové špionáže.

Co se děje s autem po krádeži

Postup zlodějů záleží zejména na tom, zda mají konkrétního kupce a jestli ten chce auto už přechod od neformální. Právě při legalizaci kradeného vozidla vstupují do hry další hráči. Nejde jen o nastrčené osoby, tzv.. bílé koně, ale nejednou jsou to i policisté. Organizované skupiny sice dokáží upravit identifikátory tak, že bez expertizy se při běžné prohlídce na inspektorátu nedá odhalit manipulace, ale policisty potřebují.

Zloději většinou vyrobí falešné dovozní doklady, zmocnění a ostatní potřebné dokumenty. Policista by si je však mohl zkontrolovat na příslušném úřadě a podezření by vzbudil i člověk, který často přihlašuje dovážená vozidla. A přestože jde jen o teoretické riziko, protože na zkušebnách bývá nával, zloději zvyknou vsadit na jistotu.

Organizované skupiny se s největší pravděpodobností nezaměřují jen na svůj domácí trh. Není vyloučeno, že u nás končí odcizení vozidla v Rakousku, Německu nebo Česku a naopak, slovenské auta se stěhují za hranice.

Důvody a druhy krádeží

V zásadě se auta kradou ze tří hlavních důvodů: na objednávku, "na sklad" a pro pojistné podvody. Zloději se při výběru vhodných aut orientují podle kupní síly, neboli kradou nejrozšířenější značky a modely, které nejrychleji zpeněžit.

Na objednávku se nekradou jen drahé vozy, ale i auta na náhradní díly. Pokud například někdo způsobí nehodu, může si objednat vůz konkrétní barvy, s určitým motorem a podobně. A buď získá přesně takové auto nebo mu zloději dodají objednané díly.

Jako krádeže "na sklad" lze označit akcie, když zloděj nemá kupce. Někde na parkovišti spatří zajímavé nebo zahraniční auto, ukradne ho upraví a nabídne ho až tehdy, když se ohlásí zájemce.

Třetí velkou skupinou jsou pojišťovací podvody, čili fiktivní krádeže aut. Majitel auto prodá zlodějům a následně nahlásí krádež. Přestože pojišťovny mají vlastní vyšetřovací týmy, často složené z bývalých policistů, tento podvod je téměř nedokazatelný, pokud nemají k dispozici svědků nebo záznam z kamery. Jejich pozornost může například vzbudit majitel, který má příliš často nehody s totální škodou, vyskytují se při nich stejní účastníci nebo pokud se mu auta příliš často ztrácejí.

 

Samostatnou skupinou jsou vloupání. Autorádia se sice nekradou, protože ve většině novějších modelů bývají pevně zabudované do středového panelu, ale mnozí řidiči si nedají poradit. Navzdory opakovaným výzvám policie nechávají v autech mobilní telefony, kufříky s doklady, počítače nebo oblečení.

I na první pohled banální předmět může být důvodem pro vloupání. Zloděj neví, že v pohozený saku se nic důležité nenachází ani to, zda papír na zadním sedadle neobsahuje realizovatelná informace. Rozbité okno za toto riziko nestojí.

V případě vloupání mnozí majitelé podstupují nemalé riziko, pokud nechávají doklady ve vozidle. Problémy nastávají při uplatnění pojistného nároku, protože pojišťovny mohou odmítnout uhradit škodu nebo výrazně snížit pojistné plnění. Doporučujeme pořádně si prostudovat pojistnou smlouvu, která tuto podmínku obsahuje.

Jak chránit auto před zloději

V případě ochrany před krádeží platí základní zásada: čím více zábran, tím menší riziko krádeže. Zloději berou přednostně vozidla, v nichž musí překonávat co nejmenší odpor. Nemají čas ani prostor, aby se vozidlem zabývali desítky minut. Přijdou a co nejrychleji a nenápadně odcházejí. Pokud by překonávat mnoho překážek, raději jdou o dvě ulice dál, kde najdou stejné auto se standardním a tedy pro ně snadnější překonatelným zabezpečením.

Nejlepší ochranou je kombinace mechanického a elektronického zabezpečení. Několik firmy u nás nabízejí právě takovou kombinaci a většinou jejich zařízení obsahuje nejen mechanickou zábranu, například zamykání sloupku řízení, ale má zabudovanou už i elektronickou ochranu. Výrobci nejednou sami varují před ztrátou klíče, protože by v takovém případě měli sami problém svůj vlastní systém překonat.

Mnozí z výrobců umisťují na okno nálepku, která informuje o zabezpečení. Někteří lidé se však snaží ušetřit tak, že si nálepku seženou, avšak bez systému. Jediným rizikem tedy je to, že zloděj bude chtít přesvědčit, zda je jím vozidlo opravdu vybavené. Majitel tuto "kontrolu" dokonce ani nemusí zpozorovat, akorát si bude lámat hlavu nad tím, proč auto nezamkne. A možná ani to ne.

Menší počet krádeží zatím policie registruje i při vozidlech s bezklíčový systém, čili s kartou namísto běžného klíče. Je sice jasné, že kdyby zloději chtěli to konkrétně auto, určitě ho získají, ale nač vynakládat námahu a riskovat, když snadno najdou stejné s běžným zamykáním.

Přestože riziko krádeže existuje vždy, je na odpovědnosti každého majitele, aby ho snížil na minimum. Zatím nejúčinnějším způsobem je montáž dodatečného systému, který sice nepatří mezi nejnižší položky v domácím rozpočtu, je však podstatně levnější než ztráta celého vozu. Pokud vozidlo zmizí, obvykle to bývá navždy.