Jak se chovat během bouřky při jízdě motorovým vozidlem

Automobil obecně představuje Faradayovu klec, která poskytuje vnitřní posádce jistou ochranu před přímým úderem blesku. Kabriolety bez kovové střešní kostry nebo rámu i při uzavřené střeše už bezpečné nejsou. Podobně nové automobily s plastovými blatníky a jinými částmi již nepředstavují bezpečnou Faradayovu klec. Vysunutá anténa na střeše automobilu představuje vážné nebezpečí pro posádku během bouřky.

takto dopadla antena po úderu bleskem

Moderní vozidla jsou vybavena ochrannými zařízeními, která zabrání funkčním poruchám v případě blízkého úderu blesku. Přímý zásah bleskového proudu do automobilu představuje silné elektromagnetické pole, které citlivé elektronické konstrukční celky poškodí. Problémy mohou vzniknout při přechodu bleskového proudu z kovového pláště automobilu do dobře izolovaných ploch pneumatik.

Nebezpečí jízdy v bouři může být i nepřímé, že řidič může být silně oslněn prudkým zábleskem. Pokud člověk je opravdu v centru bouře, silné blesky křižují oblohu poměrně často, a způsobují krátkodobé intenzivní osvětlení okolí, po kterém zase všechno ztmavne. Lidské oko nedokáže tak rychle reagovat, takze zejmena po blesku je člověk (řidič) na krátkou chvilku oslepený. A to je za volantem dost nebezpečná věc ... Dále pak na světelných křižovatkách, na železničních přejezdech a jiných signalizačních zařízeních je důležité být obezřetný, neboť zařízení mohou být působením blesku nefunkční nebo mohou nespolehlivě pracovat.

Z těchto důvodů je vhodné jízdu na bezpečném místě pokud je to možné daleko od exponovaných míst přerušit návštěvou např. motorestu, obchodního centra, apod. Pokud už jsme v bouři, zůstaneme v automobilu, vypneme motor, demontujeme anténu, uzavřeme okna a nedotýkáme se kovových částí karoserie. Řidiči jednostopých vozidel mohou být během jízdy v bouři přímo zasaženi bleskem, proto by měly jízdu během bouřky bezpodmínečně přerušit, vozidlo odstavit a vzdálit se od něj.

Pár video ukázek zásahu auta bleskem:

Jak se chovat během bouřky ve volné přírodě

Je zde předpoklad, že jako motorista si vyjedete do přírody a nekocháte se přírodou pouze z interiéru svého vozu, ale vyjdete si na nějakou tu procházku či túru. Jelikož v tomto článku řešíme nebezpečí bouřek a blesků, přiblížíme si i téma ohrožení ve volném prostranství. Výskyt blesků v přírodě je spojen obvykle s náhlými změnami počasí. Proto při pobytu ve volné přírodě je vhodné včas pozorovat na obloze formování mohutných bouřkových mraků, hřmění a příchod deště. Dusno a sílící vítr se vzdáleným hřměním a blesky jsou předzvěstí blížící se bouře. Vzdálenost bouřky od místa pobytu je lze snadno odhadnout pomocí rychlosti šíření se zvuku tj. z časového intervalu mezi zábleskem a následným zahřměním. Když spatříme blesk, začneme počítat vteřiny, pokud nebudeme slyšet hrom. Jedna sekunda představuje 330 metrů, tři sekundy představují 1 km. Hrom je slyšet na vzdálenost cca 20 km. Pokud do 30 sekund uslyšíte hřmění od záblesku, představuje to vzdálenost od bouřky cca 10 kilometrů.

Je nutné si uvědomit, že žádné místo ve volné přírodě není absolutně bezpečné před zásahem blesku. V horách se mění počasí mnohem rychleji a častěji, než je většina běžných lidí z velkoměst zvyklá. Jasná obloha ráno v létě nemusí znamenat, že bude celý den pěkně. Je důležité sledovat oblohu a vývoj počasí. Postupné přibývání bouřkových kupovitých mraků, jejichž barva je tmavá až černá, výrazné dusno a zvuk vzdáleného hřmění v dálce, jsou příznaky přicházející se bouře obvykle odpoledne.

Co tedy dělat během příchozí bouřky?

 Už při prvních příznacích blížící se bouře je třeba přerušit všechny aktivity a plány a omezit pohyb v exponovaných terénech jako jsou vrcholy a hřebeny hor, kde je velké riziko zasažení bleskem a snažit se co nejdříve dostat do údolí, sedla, doliny, zda lesa a vyhledat podle možností vhodný úkryt. Stejně se snažíme opustit volné prostranství jako je louka, pole, vodní plocha apod. Zásadou je, abychom nebyli my nejvyšším bodem na okolí. V otevřeném plochém terénu je vhodné ukrýt se v nějaké prohlubni. Pokud není v blízkosti vhodný úkryt, vyhněte se těm místům, která jsou podle zkušeností zvlášť nebezpečné. Jsou to osamělé stojící stromy nebo skupiny stromů, seníky, sloupy nadzemního vedení a v jejich blízkosti, vrcholky hor, pahorky, vyhlídkové věže, apod. V případě větší skupiny nacházející se v přírodě je lepší se rozptýlit v prostoru odděleně několik metrů (minimálně 3 m) od sebe. Husté lesy lze považovat za bezpečná místa. Relativní ochranu lze nalézt na úpatí skalních stěn, kde bezpečná zóna odpovídá přibližně výšce skály, ale pro vybíjející se proudy se musíme od ní vzdálit alespoň na 2 metry, abychom nebyli vystaveni přímému zásahu blesku. Pokud je skalní stěna vysoká minimálně 15 m, bezpečná zóna se směrem od skály snižuje, proto je nejvhodnější zůstat během bouřky přibližně v první třetině bezpečnostní zóny.

Správné místo a zaujetí správné polohy během bouřky u skalní stěny v bezpečné zóně

Správná poloha a místo během bouřky ve skalním převisu

Pozor na kovové předměty, atd.

Během bouřky je třeba vypnout mobily, rádia, GPS přístroje a vložit je do středu batohu. Elektricky vodivé předměty (karabiny, kladivo, nože, sekera, apod.) je potřeba odložit do bezpečné vzdálenosti od sebe. Dále je vhodné odstranit z těla kovové předměty, jako jsou kovové náramky (hodinky), náhrdelníky, prsteny, všechny oděvy obsahující kovové výztuže, opasky s kovovými sponami, apod.

Když nás bouřka zastihne v lese, vyhlédneme si menší strom a ve vzdálenosti od kmene cca 2m v podřepu s nohama u sebe přečkáme bouři. V případě možnosti se snažíme nohy odizolovat od země nebo mít se zemí co nejmenší plochu.

Pokud již není šance vyhledání úkrytu před bleskem ve volném terénu, třeba se snažit, abychom nebyli my nejvyšším bodem na okolí. Pro přežití je třeba zaujmout správnou polohu těla a nikdy si nelehat na zem.

Správná poloha těla člověka před ohrožením zásahem blesku při bouřce ve volném prostoru

U této polohy je důležité mít paty u sebe, hmotnost těla přenést podle možnosti na špičky nohou, nedotýkat se jinými částmi těla země, hlavu sklonit co nejníže, aby blesk směřoval mimo hlavy, ruce položit na uši a lokty dát blízko sebe. Chráníme si tak zrak před oslnivým zábleskem a uši před ohlušujícím hromem.

Pokud se během bouřky nacházíme ve stanu, tento nám neposkytuje ochranu před úderem blesku. Pokud nemáme v úmyslu jej opustit, přemístíme se do jeho středu a v žádném případě se nedotýkáme jeho stěn ani kovových částí.

Nebezpečné je zdržovat se v blízkosti kovových plotů, potrubí kovových konstrukcí, ale i v blízkosti svodů hromosvodů na budově. Je nutné vyhýbat se během bouřky používání rybářských prutů, deštníků a uvazování domácích zvířat na řetěz, apod.

Plavat nebo setrvávat ve vodě během bouřky je životu nebezpečné, protože ve vodě se šíří bleskový proud podobně jako v půdě na rozsáhlé ploše. Už zásah malým bleskovým proudem může u osoby nacházející se ve vodě vyvolat šok a způsobit následné utonutí.

Účinek blesku na člověka a první pomoc.

Přímý úder blesku člověk většinou nepřežije. Nejčastější příčinou je selhání krevního oběhu v důsledku fibrilace srdečních komor a zástava dýchání (asystolie). Nepřímý zásah bleskem člověk většinou přežije při poskytnutí první pomoci. Blesk může zasáhnout životně důležité vnitřní orgány, způsobit poruchy vědomí až bezvědomí, poškodit centrální nervovou soustavu, dýchací centrum, zrak, narušit srdeční rytmus a způsobit srdeční zástava. Závažné bývá poškození tkání teplem (popáleniny vnější, vnitřní). První pomoc spočívá v zahájení neodkladné kardiopulmonální resuscitace postiženého, ​​přivolání odborné pomoci, ošetření popálenin a ostatních poranění a provedení protišokových opatření.