Zažili jste to někdy? Zaparkovat na některých parkovištích a v podzemních garážích s větším autem je téměř nemožné.

I vám se zdají rozměry parkovacího místa před nákupními centry jakési malé v porovnání s velikostí vašeho čtyřkolového miláčka? Není to optický klam, většina parkovacích míst na veřejných parkovištích i v hromadných garážích je opravdu v porovnání s rozměry současných automobilů krátká a úzká.

Hlavní je množství, rozměry jsou vedlejší:

A s tím souvisí i další problém - vjezd do hromadných garáží. V mnoha z nich totiž i zkušení řidiči ocení parkovací senzory a při průjezdu jejich téměř pravoúhlými zatáčkami i majitelé průměrně velkých aut mají často problém, aby se bez sklopení zpětných zrcátek vešly do uzoučkého tunelu. Většina developerů má k dispozici omezenou plochu určenou na krátkodobé nebo dlouhodobé parkování. Dimenzování potřebného počtu parkovacích míst stanoví norma, která upravuje projektování místních komunikací. Prioritou developerů je, aby se na plochu určenou k parkování vešlo co nejvíce parkovacích míst, a tak nutí projektanty navrhovat parkovací místa co nejužší, až na hranici rozměrů, jaké jim povoluje norma, která se týká projektování hromadných garáží.

Normálně tyto normy, staré čtvrt století, stanoví velikost parkovacích míst podle velikosti auta. Jiná norma platí pro malá auta, jiná pro auta střední třídy a jiná pro nákladní auta a autobusy. A jakým způsobem developer zjistí, jak velká auta budou před stavěným objektem nebo v hromadné garáži parkovat? Možná vás to překvapí - odhadne to.

Problém spočívá i v tom, že samotný developer během zpracování projektové dokumentace se snaží ovlivnit ve schvalovacím procesu množství a velikost parkovacích míst. Stačí, když uvede, že cílovou skupinou jsou zákazníci, kteří jezdí převážně na autech nižší třídy a minimální velikost parkovacího místa je dostačující. A tak je jen na posouzení příslušného stavebního úřadu, zda takto navržený projekt schválí.

Asi nepřekvapí, že většina takových developerských odhadů skutečně tvrdí, že před objekty, které staví, že v nich budou parkovat téměř výhradně malá auta, a mnoho stavebních úřadů to i akceptuje. Pokud někoho této souvislosti napadne některé z typických přísloví, že ruka ruku myje -, zřejmě nebude daleko od pravdy.

Normy určují, že:

ČSN 73 6056 s účinností od 1.8. 1988 stanovuje, že minimální rozměry parkovacího stání pro malé a střední automobily kategorie 01 je pro podélné....2,0x5,5 m a kolmé......2,25x4,5 m, no a výška by v garážích neměla být pod 2, 1m... v novostavbě jsme zahlédli už i značku 1,9 m (to ale muselo být na vyjímku)

A přesně tento rozměr se často i opravdu využívá ve snaze maximalizovat počet parkovacích míst. Abyste na ně měli problém zaparkovat, nemusíte být vůbec majitelem luxusní limuzíny. Stačí, když vlastníte auto střední třídy - například Mercedes třídy C o rozměrech 2 x 4,59 m nebo Volkswagen Passat s velikostí 1,82 x 4,77 m. Přitom parkovací místa, pro taková auta, by podle platné normy, měli mít rozměry minimálně velikost 02 (velké osobní automobily), a to podélně....2,20x6,50 m, či kolmo......2,40x5,30 m. Ve skutečnosti je však najdete jen málokde.

Normy zůstávají, auta však rostou

Před nějakými patnácti až dvaceti lety velikost normovaných míst nebyla až takovým vážným problémem, vždyť v době vzniku norem naše cesty brázdily zejména starší škodovky - od favority přes Felicie až po první Fabie. S rozměry 1,64 x 3,86 m, což je případ Felicie, se tam hravě vešly. Favorit byl dokonce ještě menší, zabral plochu pouze 1,62 x 3,82 m.



Dnes se setkáváme na cestách s rozměrnějšího vozidly a naši projektanti hromadných garáží jakoby zapomínali na stále početnější skupinu majitelů SUV, velkých limuzín a rodinných dodávek. Mít například 5,23 metru dlouhý Mercedes třídy S je sice prestižní záležitostí, ale hrdost na něj vás rychle přejde, pokud s ním budete muset parkovat na 4,5 metru dlouhém parkovacím místě. Nejenže z něj budete do cesty trčet přes 70 centimetrů, ale při šířce auta 2,12 metru z něj vůbec nevystoupíte - na každé straně budete totiž moci otevřít dveře o šest centimetrů.

Dominový efekt:

Zejména při parkování v uzavřených prostorách se lze setkat i s dalším problémem. Pokud je parkovací místo těsně u zdi, v jeho minimální šířce by podle norem mělo být započteny i rozšíření o 25 - 70 centimetrů v závislosti na způsobu příchodu na příslušné parkovací místo, aby bylo možné pohodlně otevřít dveře i na straně u zdi. U míst, která nejsou z jedné strany ohraničená pevnou překážkou, to neplatí, protože tam se počítá s tím, že řidiči parkují slušně ve středu parkovacích boxů a když otevíráte dveře, můžete jimi přesáhnout i do prostoru vedlejšího boxu. V praxi se však téměř nikde nedodržuje přidaná šířka na krajních parkovacích místech, takže řidiči na nich jsou nuceni parkovat blíže k hranici parkovacího boxu. Vzniká tak dominový efekt, umocněný ještě tím, že mnozí, i když mají dost místa, nezaparkují ve středu boxu, protože by byli nuceni auto srovnat, což je pro ně nepřípustné zdržení. Raději tedy auto nechají parkovat přímo "na čáře" vlastního parkovacího místa a vůbec jim nevadí, že ten, kdo bude chtít parkovat vedle nich, pak nebude mít jak otevřít dveře.

Každý si to vykládá a dělá po svém:

S tímto problémem se však nesetkají jen řidiči velkých aut, kteří měli odvahu do podzemní garáže vjet. I když zde také platí normy stanovující minimální šířky jízdních pruhů, které by se měly v zatáčkách ještě rozšiřovat, skoro nikde se to nedodržuje. Protože developer můžete jednoduše říci: "Při vjezdu do naší podzemní garáže je sice úzká nájezdová rampa a navíc s ostrým úhlem, ale předpokládáme, že tam bude malý provoz. Takže řidiči si budou moci při průjezdu najet do protisměru nebo projet ostrou a úzkou zatáčkou na vícekrát, aniž by ohrozily nebo neúnosně zdržovali provoz." A stavební úřad to mnohdy schválí.

Na změnu této situace je nutné zajistit, aby byly striktně a jednoznačně dodržovány platné normy odpovídající současnosti, a kolaudaci novostaveb podmínit tím, aby počet a velikost parkovacích míst a šířka nájezdů do hromadných garáží zkontroloval nezávislý dozor - kontrolor. Ten ověří, zda jsou v souladu s projektovou dokumentací potvrzenou stavebním úřadem a za výsledek kontroly bude osobně právně odpovědný. Dokud se toto nepodaří uvést do praxe, budou moci nezodpovědní developeři i nadále využívat velmi volný výklad předpisů na to, aby stavěli objekty, u kterých je parkování i pro auta s průměrnými rozměry velmi problematické, ne-li rovnou nebezpečné.

< Předchozí		Další >